Včelařská konference

Zdravím,
Na okraji Prahy mohou být docela dobré včelařské lokality, třeba taková
Šárka a ani tam nemusí být řepka.
Mrtvé plochy pro včely jsou vedle vyasfaltovaných a vybetonovaných ploch na
zahradách každý týden sekané trávníky, v polích selektivními herbicidy
ošetřované pole (dřív byla pravidelná snůška z plevelů), pokud se tam zrovna
nepěstují kvetoucí plodiny a jehličnaté, hlavně smrkové monokultury, pokud
zrovna není medovicová snůška. Všude jinde kvetou aspoň občas nějaké
rostliny pro včely. Záleží kolik, zkušený včelař by to mohl na místě
odhadnout. Jinak se uvádí, že každé včelstvo spotřebuje pro sebe za rok asi
90 kilo zásob, teprve to, co je navíc, je pro včelaře. A včely sice létají
až 5 kilometrů daleko, ale efektivně využívají snůšku tak do vzdálenosti 1
kilometru, to znamená z plochy něco přes 300 hektarů. Tím myslím to, že jak
dobře se včely uživí, rozhoduje jednak kvalita tohoto blízkého okolí a
zjednodušeně taky kolik je v tom okruhu 1 kilometru celkem včelstev. Pokud
budeš mít v okolí jen ty svoje dvě včelstva, musí těch cca 300 hektarů
vyprodukovat minimálně 180 kilo sladiny, ve skutečnosti kvůli ztrátám až
několikanásobně více než vůbec začnou včely nosit pro včelaře. To ale z 300
hektarů není nijak moc, pravděpodobně by to včely zvládly i kdyby na těch
300 hektarech byly jen okrasné vilové zahrady se sekanými trávníky a se
skalkami a okrasnými keři a okolo cest pár lip a javorů. Pokud je v okolí
dalších třeba 18 úlů, je to už podstatně horší a v doletu by musel být asi
nějaký smíšený les, velká zahrádkářská osada, nebo velký park nebo něco
takového, jinak je to místo převčelené. Projeví se to tím, že v létě v době
mimo hlavní snůšku musí včelař včely hlídat a podle potřeby ještě přikrmovat
cukrem. Takže pokud jsou nějací včelaři v okolí, tak právě na to bych
doporučil se zeptat. Naopak na nepřevčeleném stanovišti v době snůšky včely
nosí až několik kilo denně a v době mimo snůšku rovněž zásoby přibývají,
včely nosí mírně víc než spotřebují, nemusí se tolik hlídat.

Takže si myslím, že u nás je velice málo míst. kde by se včely vůbec
neuživily. Možná někde na horských hřebenech s minimem rostlinstva. Ale ve
městech v dnešní civilizací zkrocené krajině se uživí třeba jen jedno, dvě
včelstva na kilometr, více ne. Na chalupě někde na vesnici, pokud je tam
kvalitní smíšený les a louky sekané na seno, to znamená, že před sečí
stihnou vykvést, může být klidně na stanovišti 20 včelstev a dalších půl
kilometru dalších 20 a uživí se všechny.

Ještě mám takovou poznámku. Dneska se jako kritérium úspěšnosti včelaře
převážně bere množstí medu sklizeného ze včelstva a případně co nejmenší
množství spotřebovaného času na ošetřování jednoho včelstva. Z toho vychází
jako nejčastější model, kdy včelař má 1 - 3 stanoviště na včelařsky
kvalitních místech po 6 - 15 včelstev a ročně několik stovek kilo medu,
který rozprodává hlavně ze dvora. Je tím ovlivněn v současnosti propagovaný
způsob ošetřování, krmení, rámková míra atd.
Pokud budeš chovat třeba jen ty dvě včelstva na zahradě, tak požadavek co
nejmenšího potřebného času na ošetřování včeltva se stane zbytečný. Potom
asi budeš chtít vybírat způsob chovu třeba podle vzhledu úlů, skladnosti
pomůcek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubos" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 24, 2005 5:47 PM
Subject: Jak zacit?


> Preji dobry den,
>
>
> chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji
> o 2 lokalitach po max. 2 ulech.
>
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a
> zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U
> nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..
>
> Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li
se
> vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze
> chov probihat bez dozoru?
>
> Dekuji za vase namety.
>
>
> S pranim hezkeho dne, LB